Historie kulečníku je stará několik set let, organizované kulečníkové sporty v celosvětovém měřítku však představují velmi novodobý jev. Již relativně dávno vznikla řada sportovních organizací, které sloužily buď omezenému národnímu teritoriu nebo jen určitému výseku z celého odvětví. Nové snahy po vytvoření zastřešujících organizací měly různé příčiny a v časových souvislostech mají i zajímavou historii. Rozpletení současné struktury mezinárodních kulečníkových orgánů bez znalosti této historie je opravdu obtížný úkol. Současné uspořádání s jeho hierarchií popisuje následující diagram, který jsem původně objevil na stránkách WPA a začlenil do něj náš národní svaz:

Pro vznik poolových her jsou podstatné dvě technické podmínky hry: (1) stůl se šesti kapsami – 4 rohovými a dvěma ve středu podélných stran; (2) sada 15 barevných koulí, číslovaných od 1 do 15. Stoly s kapsami mají historii skorem stejně dlouhou jako samotný kulečník. Vznik barevných a číslovaných koulí byl podmíněn technologickou schopností takové koule vyrobit. První patent na výrobu kulečníkových koulí ze syntetického materiálu byl udělen v Rakousku kolem roku 1840. Již v sedmdesátých letech 19.století se v Americe s patnácti číslovanými koulemi hrála hra „61-pool“. Hodnota potopené koule se rovnala jejímu číslu, součet od 1 do 15 je 120. Hráč, který získal 61.bod, vyhrával. První americké mistrovství v této hře se hrálo roku 1878. Od roku 1888 se přešlo na spravedlivější princip, kdy se místo čísel koulí začaly sčítat počty potopených koulí. Tím okamžikem vznikla pravidla hry „14.1 Continuous“, zárodek nám dobře známé čtrnáctky.

Hra s názvem „Eight Ball“ (osmička) byla vymyšlena krátce po r.1900. Pokračovatel „14.1-Continuous“ dostal nová pravidla pod názvem „Straight Pool“ roku 1910. Historie hry „Nine Ball“ (devítky) se datuje kolem roku 1920. Prameny dále citují u nás nehraný „One Pocket“, vycházející ze hry popsané v roce 1775, který dostal svá britská pravidla již v roce 1869. Nově se pod křídly WPA zabydlely další discipliny „Black Ball“ a „Ten Ball“. V asijském prostoru nabývá na popularitě „Chinese Pool“, což je specifická disciplína, odvozená od klasické disciplíny osmička.

Mezi oběma světovými válkami se pool stal zcela nezbytnou součástí americké klubové a kavárenské éry a během druhé světové války i po ní se s americkými vojáky rozšířil do Tichomoří i do Evropy. Lidé v USA byli vždy nakloněni zakládání nejrůznějších organizací, které se pak honosily, že sdružují ty „nej“. I v poolu vzniklo několik významných a vzájemně nezávislých institucí. Tyto organizace nesnadným procesem našly cestu za společný jednací stůl a v roce 1948 vytvořily svůj střešní BCA, Billiard Congress of America. Pravděpodobně velmi překvapivé pro nás středoevropany však bude konstatování amerických pramenů, že poválečné období bylo pro americký pool dobou klesajícího zájmu veřejnosti o tento sport. Oběma milníky, o něž se podle těchto pramenů opřelo „vzkříšení“ poolu na americkém kontinentu, se staly dva kultovní filmy s Paulem Newmanem, The Hustler z roku 1961 a The Colour of Money z roku 1986. Je ovšem pravda, že zejména snímek Barva peněz, kde vedle Paula Newmana zazářil i začínající Tom Cruise, i u nás udělal pro rozvoj poolu ohromný kus práce. Poolové stoly, které se v našich hernách po roce 1990 hromadně vyrojily, našly tak u naší veřejnosti velmi vřelé přivítání. Majitelé kopie černobílého Hustlera byli naopak mezi našimi poolovými hráči ještě nedávno pokládáni za veliké znalce historie a mimořádné šťastlivce.

Vše začalo intenzivními kontakty mezi německou a švédskou poolovou generalitou, které v listopadu 1978 vedly na historické mezistátní utkání, v němž slavně zvítězili Švédové 9:1. Hrála se čtrnáctka, protože pro další discipliny v té době v Evropě neexistovala pravidla. V průběhu tohoto zápasu vznikla EPBF – European Pocket Billiard Federation. Účelem i cílem vytvoření EPBF bylo sjednocení národních poolových asociací včetně vytvoření standardních herních a sportovních předpisů. Vytvoření možností pro mezinárodní soupeření bylo dalším úkolem. Úspěch s vytvořením funkční a silné evropské organizace inspiroval vedení EPBF k zahájení koordinačních rozhovorů s billiardovými asociacemi v Asii a v USA, završené v roce 1988 vytvořením světové billiardové asociace WPA.

EPBF si v roce 1995 vytvořil pro ekonomické zabezpečení svých aktivit účelovou organizaci EBF (European Billiard Foundation). Tato organizace zabezpečuje špičkové turnajové seriály na ekonomické bázi (v čele s Eurotourem), zatímco pořádání ME je svěřováno do péče národních federací. V současné době je členem EPBF víc než třicet evropských národních svazů (což je prakticky totožné číslo se členskou základnou CEB v karambolu).

1978 Svenska BiljardFörbundet + Deutsche Billard Union – zakládající členové

1980 Schweizerischer Billard Verband

1982 The Norwegian Billiard Federation

1983 English Pool Association

1988 F.I.S.Bi.

1990 Asociacion Nacional de Pool Espanola

1991 Finnish Billiard Federation

1992 Lietuvos Biliardo Federacija

1993 Den Danske Billard Union

1994 Slovensky Biliardovy Zväz

1995 Federation of Sports Billiards of the Ukraine

1996 Bulgarian Billiard Federation

1997 Bilijar Federacija Jugoslavije

2000 Belorussian Association of Billiard Sports

Zajímavá je různorodost použitých názvů našeho sportu. V nadnárodních poolových organizacích je jednou použit Pool, jednou Billiard, jednou Pool-Billiard, jednou Billiards a třikrát Pocket Billiard. Pojem Billard u národních svazů použili Německo, Švýcarsko, Lichtenstein, Francie, Luxembursko, Dánsko, Chorvatsko, Monako a Rumunsko. Pro Billiard naopak byli Norové, Finové, Rusové, Řekové, Ukrajinci, Češi, Bulhaři, Bělorusové. K označení Pool se přiklonili Holanďané, Angličané, Španělé, Portugalci. Spojení Pool Billiard podpořili Rakušané a Belgičané. Řada zemí použila zdomácnělou formu názvu „biliáru“, Skotové pak označili svůj sport rovnou jako American Pool. Pocket Billiard v názvu národního svazu v Evropě nepoužil nikdo.

Neznalce by jistě ani ve snu nenapadlo, že všechny výše uvedené sportovní svazy vyznávají totožné tři sportovní discipliny, hrané podle jednotných světových pravidel. Tomu se říká jednota v nejednotě !!!

Stav členské základny ke konci roku 2008 doznal řady změn. Mezi řádné členy se zařadila Albánie, Estonsko a Srbsko. Do řad provizorních členů vstoupil Island, Israel, Irsko, Černá Hora, Severní Kypr a Turecko. V aktuální seznamu členů EPBF naopak přestalo být uváděno Bulharsko, Jugoslávie, Monako, Rumunsko a Skotsko.

Ve světle výše rozvedeného zmatení názvů není terminologická nejednotnost na naší domácí půdě zas až tak dramatická. Vysoký stupeň shody u nás je na tom, že obecným sjednocujícím pojmem je kulečník (případně kulečníkové sporty, pokud chceme rozlišit jeho jednotlivé větve). Jako ekvivalent pro kulečník se u nás používá jak billard (hlavně mezi vyznavači kulečníku “bez děr“), tak billiard (který zní lépe u stolů „s dírami“). Českomoravský billiardový svaz (ČMBS), sdružující všechny kulečníkové sporty, se v názvu přiklonil k formě billiard, i když české slovníky zatím znají pouze podobu billard. Rovněž velká většina našich klubů ve svých názvech používá podobu billiard.

Prakticky bezkonfliktní v tuzemské praxi je pojmenování jednotlivých kulečníkových sportů (s tím, že kulečník, billard i billiard jsou pokládány za rovnocenné obecné pojmy pro všechny dohromady). To je prakticky v úplné shodě se členěním vrcholového WCBS, v jehož názvu figurují Billiard Sports a jehož jednotlivé větve zastupují UMB pro Carom, WPA pro Pool a WSF pro Snooker. Analogicky s tím se náš ČMBS člení do sekcí karambol, pool a snooker. Toto členění včetně použitých názvů je kulečníkovou veřejností přijímáno prakticky bez výhrad.

Současná moderní struktura ČMBS, vzniklého po r.1990, vyrostla na půdě, připravené karambolem. První kulečníkové kluby u nás vznikly ještě za Rakousko-Uherska a svou činnost rozvinuly mezi oběma světovými válkami. V listopadu roku 1936 vznikl Svaz československých amatérských kulečníkových klubů (SČAKK). Období Protektorátu ani následující socialistická éra ale našemu kulečníku příliš nepřály. Přesto soutěžní karambol v našich zemích nikdy nezanikl. V roce 1995 se do ČMBS organizačně začlenily pool se snookerem jako jeho samostatné sekce. Shoda uspořádání ČMBS a WCBS nás bohužel nechrání před vícekolejností organizačního začlenění ČMBS do mezinárodního společenství. Sekce karambol je v podřízenosti CEB, sekce pool patří pod EPBF. Sekce snooker se v roce 2007 zaregistrovala u EBSA a získala tak právo účasti svých členů na amatérském ME ve snookeru.

Organizovaný pool na našem území překročil deset let svého života. Za tu dobu se vytvořila stabilní a poměrně členitá struktura jeho oficiálních soutěží. Pool se u nás hraje víceúrovňově ve všech třech mezinárodně uznávaných disciplinách, v několika věkových kategoriích a s vyhrazenou ženskou soutěží (jinak jsou poolové soutěže z hlediska pohlaví otevřené). Hrají se jak soutěže jednotlivců, tak soutěže družstev. Dosud používané názvy jednotlivých disciplin mají pro češtinu těžko přijatelnou podobu, začínající číslovkami: 8-ball, 9-ball a 14.1-nekonečná. Pro tyto názvy platí celosvětově podobná terminologická nejednotnost jako pro označení sportu jako takového. Výše uvedené názvy jsou opisem německých názvů. V oficiálních světových pravidlech ale najdeme názvy Eight Ball, Nine Ball a 14.1-Continuous. Té poslední disciplině se navíc v její kolébce zásadně říká Straight Pool.

V české hovorové praxi se plně vžily názvy disciplin v podobě Osmička, Devítka a Čtrnáctka. Tyto názvy plně vyhovují po češtinářské stránce, významově přímo navazují na číslování v původních názvech a pokládám je proto za velmi rozumnou náhradu těch původních. Postupně se spontánním způsobem vytvořilo i ostatní poolové názvosloví, které v řadě případů rozumně čerpá ze zdroje, který vytvořil jeho místní „starší bratr“ – karambol. Dosud nikdo však toto vytvořené poolové názvosloví nekodifikoval, což je svým způsobem ke škodě všem odborným poolovým textům (včetně základního poolového dokumentu - českého překladu Světových standardizovaných pravidel poolu).

Poslední verze světových pravidel (platná od 1.1.2008) obsahuje dvě nové discipliny, které WPA zahrnula pod svá křídla, a to Black Ball (disciplina zatím nemá český ekvivalent) a také Ten Ball (pro nějž se velmi nabízí v návaznosti na navrhované názvy použít označení Desítka). V Black Ballu pořádá EPBF přidruženou soutěž při ME seniorů. Do konce roku 2008 nevznikla v desítce žádná soutěž, kterou by EPBF pořádala.

Prameny: oficiální internetové stránky WPA, EPBF, EBSA, BCA, CEB

Další odborné a internetové zdroje

Prosinec 2008

V. Hajdovský

V rámci ČMBS se sekce snooker osamostatnila, takže svaz má nyní tři sekce – karambol, pool a snooker. Každá ze sekcí má svůj autonomní systém soutěží i vlastní mezinárodní orgán, kterému podlélá.

Od sezóny 2012 se v poolové disciplíně desítka pořádají jak republikové soutěže v rámci ČMBS, tak evropské mistrovství v rámci ME v poolu.

V březnu r.2016 byla světová pravidla poolu z roku 2008 zrevidována na Světová pravidla 2016.

Členy evropské poolové federace EPBF jsou k 1.1.2019 následující národní organizace (podle EPBF.com):

Austria (AUT) Österreichischer Pool-Billard Verband

Belgium (BEL) Pool-Billiard Belgium

Bulgaria (BUL) Bulgarian National Billiard Federation

Croatia (CRO) Croatian Billiard Association

Cyprus (CYP) Cyprus Pocket Billiard Federation

Czech Republic (CZE) Ceskomoravsky billiardovy svaz

Denmark (DEN) The Danish Billiard Federation (DDB)

Estonia (EST) Estonian Billiard Association

Finland (FIN) Finnish Billiard Federation

France (FRA) Federacion Francaise de Billard

Georgia (GEO) Georgian National Billiard Federation

Germany (GER) Deutsche Billard Union

Great Britain (GBR) British Pool Federation

Greece (GRE) Hellenic Pocket Billiard Union

Italy (ITA) F.I.Bi.S.

Latvia (LAT) Latvian Pool Federation

Liechtenstein (LIE) Billard Verband Fürstentum Liechtenstein

Lithuania (LIT) Lithuanian Pool Federation

Luxembourg (LUX) Fed. Luxembourgoise des Amateurs de Billard

Netherlands (NED) Koninklijke Nederlandse Biljart Bond (KNBB)

Norway (NOR) Norges Biljardforbund

Poland (POL) Polish Billiard Association

Portugal (POR) Federacao Portuguesa de Bilhar

Russia (RUS) Federation of Billiard Sport of Russia

Serbia (SRB) Serbian Pool Association

Slovakia (SVK) Slovak Billiards Federation

Slovenia (SLO) Slovenian Pocket Billiard and Snooker Association

Spain (ESP)) Royal Spanish Billiards Federation

Sweden (SWE) Swedish Billiard Federation

Switzerland (SUI) Swisspool

Turkey (TUR) Turkish Billiards Federation

Ukraine (UKR) Federation of Sportive Billiard of Ukraine

EPBF přestala evidovat země s označením Special Members.